Bílá 12.-14.2.

V polovině února závodníci Živěla cupu vyrazili na nejoblíbenější zastávku v race programu, tudíž na Bílou. Členové, konkrétně Čurda, RŽ, RGMS, Sun, eF, AM a Zaza, byli rozděleni do dvou ubytoven. Jako již klasicky mezi Bobika a Rozkrok. Což samozřejmě ničemu nevadilo, protože jsme se všichni sešli, opět klasicky, v deštníku. Zde jsme pořádně rozebrali strategii na sobotní bitvu se soupeři, kterou jsme samozřejmě spláchli několika doušky kropeníčka. Potančili jsme se členkama technické čety, protože již Albrechtice díky Álové manželce ukázaly, že mít takovou nakloněnou četu se v případě špicara může hodit. Páteční večírek byl vyjímečný snad jen tím, že RGMS nezavíral ve čtvrt na sedm jako obvykle s Maggie, ale díky svým jaterním patáliím a odplivnutí, šel spát jako první.

V sobotu nás kromě ještěrů přivítal ještě KŠ, a tak jsme se mohli pustit do bitvy. Nástrahy tratě se ovšem ukázaly opět příliš záludné pro mnohé z našich členů. Jedním z nich byl i RGMS, který opět nezvládl pasáž “u hrbu”. Šel zpytovat svědomí na barák tak intenzivně, až ho to uspalo. Nutno říci, že naštěstí. Ostatní vypadnuvší totiž zahájili aktivní odpočinek na hraně. Překonali i nechuť místních děvčat k prodeji většího množství čajíčku koupením padesáti litrů čaje s lahví rumu za 15 set, čímž jim vzali vítr z plachet. Při příchodu vybucaného RGMS se zrovna dopíjel poslední hrneček a někteří již byli docela ve formě.

Správně jsme odhadli, že kdyby si šli teď někteří lehnout, už se nevzbudí, a tak jsme si večer zkrátili vloženou disciplínou. Soutěží čtyřčlenných družstev v jízdě na fatbiku a snowkolce. Tým, ve kterém soutěžili Čurda a AM se probojoval sice až do finále, ale nasazení bylo tak veliké, že skončilo zlomenou kliklíční kostí AM. Naštěstí Tess dovezla pana fňukálka ze špitálu zpět a to rovnou do deštníku. Tady jsme se pokusili vyhodnotit sobotní chyby a zoptimalizovat strategii na nedělní slalom. Zároveň jsme se více snažili sblížit ještě více s technickou četou, což se úspěšně povedlo, jednomu členovi byl v neděli prominut špicárek. Takže ano, má to smysl. Nemohlo chybět vystoupení ŽC na baru se skvěle nacvičenou Holki písní a jako obvykle následovala odměna v podobě bouřlivého potlesku davu. Zároveň RGMS probral s budoucí matkou lyžařského šampiona podrobnosti jejich přístupu k výchově a i některé drobnosti ze svatby, která ovšem není nezbytnou součástí k šampionovu zplození a zrození.

Nedělní slalom byl snad ještě náročnější než sobotní obřák, a tak byl výpadek členů opět velký. Zde se zdálo, že jeden bod sem, jeden bod tam, ale další týden nás čeká Memoriál Martina Procházky - Přebor Živěla cupu, kde se bude lámat chleba a tam se teprve ukáže, jak je či není jeden bod důležitý.