Albrechtice 20.-24.1.

Vzhledem k bídnému stavu sněhu na našich horách se členové Živěla cupu sešli koncem ledna teprve na druhém měření sil se soupeři na nejdražší zastávce bílého kolotoče. Ano, tušíte správně, šlo o Albrechtice. Jako již loni měl pan Hujer plno, a tak jsme se ubytovali jako loni v penzionu Severka, jehož nespornou výhodou je skvělá dislokace vzhledem k cukrárně a kinoklubu ve Smržovce.

Ve středu dojel nasávat místní kliklima jen RGMS, spolucestující mu dělala členka “dreamteamu” Téčko. 

Ráno, hlavně díky tahounce dreamteamu, dorazil RGMS pod kopec ještě za tmy, navíc zcela bez předchozího kropení, což způsobilo v kombinaci s patnáctistupňovým mruzem rozhození koncentrace. Na tyto podmínky neuměl reagovat. Sice se mu podařilo na chvíli se dostat do pohody setkáním s jedním řízkem z technické čety, ale šlo jen o chvilkovou záležitost. RGMS zažil v praxi i noční můřu, jak by vypadalo lyžování bez ŽC a tohle již zažít nikdy nechce. Onen kolega z technické se musel věnovat úpravě tratě, a tak se většinu času RGMS pohyboval mezi soupeři sám. K tomu jich většinu neznal, bo se na to všichni v 19ti vykašlou a jsou tam furt mladší. Samozřejmě pobavil pár špindírek skvělýma historkama, mladým dal pár tipů a triků v oblasti obracení, ale bez ŽC to byla bída. Navíc bez vlajky, kterou se nám od loňských březnových Albrechtic nepodařilo nikam přivézt.

Souhrn těchto nepříjemností zasáhl i do koncentrace v jízdě, a tak RGMS zavlékl za bránu, natáhl si fest rameno, narazil záda a skončil v sítích jak vyvrženej vorvaň. Ovšem i tak stihl v prvním kole dostat rrrychtu 0,3 sekundy od již závodníka Špacíra. 

Večer se k němu přidali samopráskač AM a eF. Příjezd byl ovšem velmi pozdní, takže to vydalo na jeden společnej vochtlíček

Ráno byl odjezd opět vyhrocený, příjezd před rozedněním, no rrrr. Díky příjezdu AM a eF se v pátek jelo i ŽC a to za plný počet bodů. Tlak z minulého dne byl po tříleté pauze moc na Špacíra, který nezvládnul nástrahy tratě a tak nechal cílem projet jen tři členy ŽC.

Jak je již tradicí, po závodě nemohla chybět odměna v podobě šmetrlóry v cukrárně. Odpoledne si přijel myslivec s fósiskama pro dreamteamačku, AM s eF využili pozvánky Špacíra na pomoc se sklepem (bohužel ne Pepiho, takže RGMS remobilizoval síly a rozhýbával rameno). RGMS si mezitím domluvil zlatou a stříbrnou závodnici, čímž si připravil menší náskok, což se později ukázalo jako strategický tah. (byl totiž ustaven pár, který může svým potomkem zachránit upadající české lyžování)

Večer posílil naši sestavu Zaza, který vyzvedl po cestě již značne zmožené sklepmistry a ještě přivezl Nik. U večeře už eF v podstatě pospával, takže do dalších bojů již nezasáhl. Ostatní vyrazili do kinoklubu, projeli se na lodi a ovládli parket, ostatně jako pokaždé. Ovšem ty koncovky jsou pořád slabší…. Jako kompenzaci někteří protočili s čongem válce a šlo se spinkat. 

Sobotní slalom byl v o něco větší pohodě, Nik má do hudring teamu zatím jen podanou přihlášku, takže ráno nebylo tak hektické a přesto se vše v kliklidu zvládlo. Překvapující na slalomu, resp. na obou slalomech, byla dojezdnost RGMS, kterému se zde nikdy v historii nepovedlo dojet oba slalomy, posledních pár let dokonce žádný. Dřina byla odměněna prvním a druhým flekem, zvláště v neděli byl slalom pikantní, kdy na prvních dvou stupních stáli RGMS se Zazou. To soupeře zdrtilo a již v obavách očekávají další výkony členů ŽC. 

Na závěr jen zbývá dodat, že se potvrdil status Albrechtic coby nejdražší zastávky bílého kolotoče a to když chtěl RGMS v neděli vybrat na benzín a bankomat mu vyjel lísteček, že jeho týdenní limit 10 litrů byl doasažen.