Bílá 20.-22.2.

Přes původní domluvu, že zde se potkáme určitě všichni, se tak nestalo. Někteří členové, které známe už jen z fotek a stárnoucích historek, museli postávat u branek coby rozhodčí na druhém konci republiky, jiní zase půl závodní sezóny místo závodů trénují, aby pak svoji formu prodali na běžkách. My ostatní, co jsme už nevěděli, co vymyslet, abychom nejeli na závody, jsme se potkali ve složení: 307, 666, RGMS, Zaza, Sun, eF, AM, RŽ. Hned po příjezdu nás šokoval hotel Rozkrok/Bauer. Prý po rekonstrukci, kde noc stojí 12 stovek, ale přitom zdrcující nepořádek, že by ani holínky nepomohly. A vypadalo to, že se tam povaluje tak 16-17 let. Výrazně se však zlepšila gastronomie, že už nebylo potřeba zahazovat kuřecí stehna přes celý sál ostatním strávníkům do polévky. 

Po nezbytné přípravě materiálu a ubytování jsme se vydali omrknout deštník. Standardní akce 16+4 již nebyla v nabídce, proto Zaza zvolil jinou, ovšem neméně zákeřnou akci. V matematickém vyjádření by se to dalo popsat i rovnicí DZ + OU = PZK. ( čti: dvojitá zelená plus ostravský upgrade rovná se předsedův zelený koláč). Vše probíhalo dle již známých postupů, kroppen, tok, nacvičená sestava na Holki pro všechny. Mezitím jsme ještě naučili celý deštník kouzelnou formuli Pozór, m.d! A pak jsme klasicky šli spinkat každý sám.

Ráno nás hotel překvapil znovu. Rozhodně jsme totiž nečekali, že tak moderní hotel si nedokáže zajistit bezpečnost svých terárií a všichni plazi jim utečou. Hlad byl ovšem silnější a tak jsme si užili bohatou snídani i přes stresujjící prostředí, navíc všudypřítomný nepořádek na kvalitě prostředí nepřidal. K tomu byl 307 a RGMS podvedeni personálem. Moc se těšili na vajíčka, o kterých jim řeklikli, že dnes nebudou. Tak do sebe naházeli všechno ostatní a když přejezeni odcházeli, donesli plnou přepravku míchaných vajíček. Nešli jsme tak pro eško daleko. Obřáček byl postaven poměrně slušně, nicméně zmrzlý podklad a extrémní náklon způsobil, že RGMS ujel po vnitřní, přičemž si hranou po vzoru Boďáska prořízl kombu i lýtko. Poté spolu se Zazou, který nestartoval, fandil a fotil kamarády tzv. na hraně - modří už vědí.

Večer jsme si opět užili skvělé jídlo, nicméně zrovna jsme vyfasovali stůl vedle skládky, což zážitek drobně kazilo. Oproti pátku byl v sobotu deštník nacpaný, že tu bylo klasické horko na padnutí. O to lepší byla samozřejmě družba, nicméně to už bylo nutné k holínkám přidat protichemické přetlakové obleky, to už se opravdu nedalo. Vrcholem bylo opět vystoupení na Holki, za které jsme byli odměněni potleskem celého osazenstva. Prostě veliká pecička.

Těžko říct, zda nám to udělali naschvál, ale zrovna v noci naváželi nové exempláře do onoho špatně zabezpečeného terária, ovšem se zabezpečením si opět hlavu nelámali. Nedělní závod ve slalomu byl velice obtížný, neboť z cca 70ti startujících dokončilo pouze 26 a naši závodníci neměli ani 50% dojezdnost. Po cestě domů jsme ještě v Olmiku vyzvedli oblek pro ženicha a nyní se připravujeme na Karlov, kde se budeme snažit vylepšit naše dojížděcí skóre.