Praděd/Karlov 28.1.-1.2.

Ve středu 28.1. se tři členové ŽC - Sun, eF a RGMS sešli na Pradědu. Vzhledem k velmi pozdnímu příjezdu prvních dvou jmenovaných se ve středu již nic zajímavého neodehrálo. Proto ráno v plné rrracing formě vyrazilo naše trio na snídani. Hned na snídaní nás napadlo, zda máme ještě zapotřebí snídat v tak obrovském nepořádku. Tradiční vítězové v dovozu odpadu polská výprava letos zklamala i přes příjezd jejich nejznečištěnější popelnice. Ta však přes hromady odpadků z naší vlasti s rokem výroby 97 a 98 v podstatě nebyla vidět. Se zašvihanými nohavicemi jsme se přebrodili na kopec, kde nás přivítal již klasický Praděd. Mlha, sníh, vítr. Zřejmě i tyto “klasické podmínky” způsobily velký výpadek. Protože byl počet startujících členů jen 3, naši borci získali jen po jednom bodu za účast.

Večer jsme při vínečku připravili obřačky na druhý den a nemohli jsme zapomenout přivítat se s velmi starým pánem. 

Páteční ráno nebylo o nic méně znečištěné než to předchozí. O to horší bylo přečkat několikahodinové čekání na posouvaný start v obklopení takového nepořádku, šlo téměř o mučení. Naštěstí zvítězilo jako obvykle finanční lobby a i přes ne zcela regulérní podmínky se podařilo odstartovat. Znechucení z rána, které bylo umocněno absencí stojanu na vlajku, protože nejmladší člen myslel, že moc fouká, způsobilo extrémní nabuzení našich závodníků. Sun s RGMS si konkurenci podali a společně se dostali i přes ročníky 97 a 98 jen do třicítky. Tu se jim podařilo obrátit, takže do druhého kola šli na prvních dvou pozicích. Skvělá trať a nadšení ze skvělého výsledku pomohl oběma borcům se ještě o jedno, resp. dvě místa poSunout. 

Po závodě jsme zahájili přejezd do Karlova, samozřejmě s mezipřistáním v Rýmařově. Po přípravě lyží, kterou nám zpříjemnil trenér opravdu velice nechutné špindírky svojí domácí hruškovičkou, RGMS a Sun vyčkali příjezdu ostatních posil v podobě členů 307, RŽ a 666. Samozřejmě i oni se museli přivítat s velice starým pánem. Vinou osobní tragedie místní servírečky nebyla její ochota příliš velká, tudíž nás brzy vyhodila a tak jsme šli bucat jak opravdoví závodníci.

Ráno naši skupinu posílil ještě KŠ a tak jsme v nových bundách a vestách mohli společně zazářit na kopci ve velkém počtu. Díky navýšení počtu startujících členů se konečně mohlo jet o cenné body do ŽC a tudíž se závodilo v plném nasazení. První kolo bylo jen zahřívací, jenže druhé kolo bylo stavěno téměř jako svěťákové. Zřejmě si někdo myslel, že i ty nejzkušenější borce z ŽC může obtížný slalom zastavit, ale to se škaredě přepočítal. Stavil tak vyřadil téměř polovinu startovního pole, ale na vyřazení legend bílého kolotoče recept nenašel. Holt zkušenosti obejít nelze.

Po úspěšné nadílce soupeřům jsme si připravili materiál na další den a šli jsme prohloubit přátelství s velice starým pánem. Vlivem již zmíněné události servírečky zapomněla před naším příjezdem navýšit zásoby, jak to bývá dobrým zvykem. A tak se všichni čtyři velmi staří pánové vydali spinkat poměrně brzy. Pokusil se to zachránit tzv. Milošův speciál z Karlových Varů, jenže brzy bylo také po všem. To už jsme se pokusili rozvrátit konkurenci doslova zevnitř, leč hluboký průnik do konkurenční stáje se nezdařil. Protentokrát. 

Nedělní slalom nebyl sice postaven obtížně jako v sobotu, ale zřejmě čtyřdenní závodní maraton byl příliš a způsobil výpadek většiny členů ŽC. Dokonce i se zdravotními následky. RGMS naražená žebra a rameno a 307 skončil začátkem týdne s vytahováním krve z kolene. Klasický oběd v Rýmařově ukončil tento závodní maraton a snad se co nejdříve naši borci uzdraví a budou trápit konkurenci na dalších závodech.