Karlov 31.1.-2.2.2014

Karlov 31.1.-2.2.2014

První únorový víkend nás přivítal Karlov. Tentokráte již v hojnějším složení: Sun, RGMS, Zaza, Hroch, RŽ, 307 a KŠ, poslední dva členové jen dojížděli. První večer byl jemnějšího ražení, neboť nepozorný hostinský nakoupil pouze dvě lahve starého pána, a tak se šlo v kliklidu spinkat. 

Ráno si naše výprava opět ověřila, že polská strana nezlepšila své návyky a opět přivezla pořádný nepořádek, zdatně jim ovšem sekundovala výprava od našich východních sousedů. Po prohlídce (ano, nejde o překlep) se naši závodníci vrhli do boje se svými soupeři. Bohužel se s nástrahami prvního kola nevyrovnali dva nejopatrnější jezdci, RGMS a Hroch. Ostatní členové si s náročnou tratí poradili v obou kolech a rozdělili si cenné body, letos výrazně cennější, díky rušení mnoha závodů.

Po náročném závodě a úpravě výzbroje se část členů vydala do "cukrárny". Je milé opět po roce vidět, že některé podniky si svoji kvalitu drží stále stejnou. Když už přívaly ochoty, rychlosti a poctivosti byly k neudržení, bylo nezbytné opakovaně zkusit místní speciál - slivku s medem. Ale to už byl nejvyšší čas odejít na večeři. Otázka, co s načatým večerem, byla poměrně rychle zodpovězena najitím nedopité lahve z Pradědu a dvou přivezených od Zazy. Začal tak velice příjemný večer plný vtipných glos, jak jinak než od RGMS. Hned jak děvčata při poutavých historkách postupně usnula, přesunuli jsme se do závodní kanceláře. Pan barman již poučen, přes den nakoupil karton, ve kterém se skrývalo hned 6 lahví starého pána. Z počátku se zdálo, že tuto hru karton vyhrát prostě nemůže. Jenže po dvou šedovlasech začali bojovníci odpadat a jeden dokonce změnil barvu. To už bylo jasné, že se bojová linie nevyvíjí správným směrem. Ale my flintu do žita nikdy neházíme, a proto se dva z nejzkušenějších pustili do zdánlivě předem prohraného boje. A protože i závody jezdíme hlavně srdíčkem, což je naše nejsilnější zbraň, dali jsme jej i do této bitvy. Pravdou je, že posila v podobě časoměřiče a barmana výrazně přispěla k celkově excelentnímu výkonu, kdy odolal zřejmě nejzkušenější a nejstarší z pánů. 

Druhý den se s tratí nevyrovnal pouze Zaza. Zlé jazyky sice tvrdili, že jako jeden ze dvou posledních mohykánů v bitvě se starými pány utrpěl taková zranění, že druhý den nebyl v kondici, což se podepsalo na jeho výkonu. Ve skutečnosti tomu bylo zcela jinak. Již od mládí trpí velkou trémou, která je provázena nevolností. Při vidině, že by druhý den zklamal a nezískal tak letos tolik potřebné body, se mu  z nervozity neudělalo v noci dobře, o čemž si chtěl z blízka pohovořit s vedle ležící přítelkyní, ona ale jeho velmi silné a hlasité argumenty poslouchat nechtěla, dokonce byla znechucena. 

Před odjezdem nás ještě pobavil pan Pružinka, který si spletl naši 17ti letou závodnici s 50ti letou trenérkou z jiného státu a z původního malého vtípku je parádní historka. Poté jsme již mohli vyrazit domů a těšit se na další závodní víkend na Mísečkách.