Praděd 27.-29.1.2014

Na konci ledna konečně vystrčila růžky paní zima a tak mohla část členů ŽC vyrazit na první závod bílého kolotoče. Vlastně jen jeden člen, RGMS. Díky absenci dalších členů se chodilo včas spinkat  a nic zvláštního se nedělo. Byla zde sice spousta závodníků ze spřáteleného VSK, jenže šlo o mladé naděje, kteří míří do svěťáku a jakákoli chyba v disciplíně by je odsoudila jen k poháru evropskému. 

První den se potvrdila pověst Pradědu o neplatnosti předpovědi pro většinu území a přes všude převládající slunečné počasí nás přivítala mlha a vítr. Nic neobvyklého. Hned ráno byl RGMS, zřejmě vlivem letní přestávky, velmi zaskočen přetrvávajícím nepořádkem z loňska. Své pověsti největších bordelářů dostála opět polská výprava. 

Na pořadu dne byl obří slalom. RGMS na startu litoval, že více netrénoval s babičkou bruslení. Extrémně ledovatý povrch byl zárukou poměrně stejných podmínek pro všechny závodníky, a tak RGMS mohl využít svého šklhchrrr stylu a dojet v obrovské konkurenci na 33. místě a být tak čtvrtým nejlepším závodníkem JM kraje. 

Radost z úspěchu prvního dne byla předčasná. Druhý den se jel velmi neoblíbený slalom. V náročném terénu si i přes exkluzivní jízdu RGMS s nástrahami tratě neporadil. 

Večer bylo nezbytné přiostřit hrany na druhý den. Při přípravě šelmiček se setkal RGMS s ruským soupeřem. Ten pak pozval kolegu ze spřáteleného týmu na pokoj, neboť z RGMS měl strach-myslel, že je trenér. Z vyprávění bylo jasné, že východní sousedé hrají vyšší ligu. Místo kastlu piv měli kastl Jim Beamu, každý lahev na večer. Bylo kolem desáté večer a chlapec s číslem 5 již komatil, dal si prý tentokrát lahve dvě. Druhý den zajel výborně a tak musel i RGMS smeknout.

Středeční slalom byl děsivý. Ruský stavitel zřejmě sledoval SP ve Schladmingu a chystal se prověřit naše schopnosti. Když ovšem i pan Pružinka, vítěz pondělního obřáku, uvedl, že je to nejtěžší slalom, který kdy v životě jel, bylo jasné, že nebude cesta do cíle procházkou růžovým sadem. Pan pružinka byl druhý nejstarší závodník na startu, hned mezi Langošem a RGMS, za kterým byl skok dvanáct let, což znamenalo, že on již pár slalomů jel. RGMS se nezalekl a dynamickou jízdou vedl na prvním mezičase (kdyby tam byl), jenže  nakonec vypadl v bráně číslo dvacet a lehce se zranil. 

Poté se smíšenými pocity RGMS odjel do Brníčka připravit se na víkendové závody do Karlova.