Praděd 4.-7.4.2013
První prodloužený víkend v dubnu čekal závodníky Živěla cupu osmý a poslední závod této sezóny na Pradědu. Praděd ŽC rrracing team byl ve složení 307, KŠ, RGMS a RŽ. Závody byly zajímavé tím, že ještě pořád mohly zamíchat pořadím šampionátu. Na prvním místě byl 307 a jeho umístění již nemohl žádný člen ohrozit, tudíž 307 jel bez stresu a čistě si závody užít. Horší už to bylo s KŠ, který mohl bezchybným výkonem přeskočit Suna, a tím se dostat na druhou příčku. Sun přítomen nebyl, tudíž mohl jen nervózně sledovat online zprávy. RŽ zase mohl ohrozit čtvrté místo RGMS, jenže ten byl přítomen, a tak musel jet každé kolo pod velkým tlakem RŽtovi stíhací jízdy.
Ve čtvrtek jsme se sešli tzv. u Figiho, kde jsme byli ubytování. Pokud jsme si mysleli, že nejhorší nepořádek jsme si odbyli již v Koutech, hned po příjezdu jsme zjistili, že tomu tak není, a to ani zdaleka. Zřejmě největší svinčík s sebou přivezla polská výprava, nicméně ani slovenský tým se nenechal příliš zahanbit. Ten triumfoval zejména v objemu přivezené nečistoty. A když jsme si mysleli, že alespoň na vlastním pokoji budeme udržovat nějaký ten pořádek, přitáhl pořádně nechutnej odpad KŠ. S tím nešlo udělat nic jiného (samozřejmě kromě generálního úkliklidu), než zajít na dědky. Do karet hrál i fakt, že jeden člen přátelského oddílu VSK slavil titul mladšího juniorského mistra republiky a sám to hrotil pod tlakem. Proto už se nedočkal příjezdu 307 a RŽ, kteří přijeli až v devět večer. Sice je několikrát potkal při chození na odplivnutí, ale to měl zřejmě jiné starosti. Ještě můžeme decentně poznamenat, že lehkou špičku měl, není to překlep, i Lišák, a to dokonce takovou, že druhý den si nevzal na svah lyže (což se nám mimochodem nikdy nestalo-i když ty záda na Bílé.. no nic).
Ráno jsme si na snídani proházeli cestu mezi hromadami odpadků, až jsme si připadali jako na skládce. Praděd nás přivítal tak, jak to umí jenom on. Mlha, mráz, drobné sněžení a naštěstí téměř bezvětří. Slalom byl postavený pěkně, dokonce to bavilo i RGMS, a to už je co říct. Do cíle se podařilo dostat všem přítomným členům ŽC, takže 307 ještě o něco zvýšil náskok ve vedení, KŠ ukrojil z náskoku Suna, rovněž tak učinil RŽ z náskoku RGMS. Protože se skončilo poměrně brzy, šli jsme na oběd a pak si pošmakovali na výborné hořčince extra hořkého, svrchně kvašeného speciálu IPA z Vyškova, jehož přivezl KŠ s 307 dva kastly. Průběžně jsme hořčinku proKLÁDAli jehličím v podobě Spišské borovičky. Večer jsme si k večeři ještě dali pár starých pánů na trávení, aby bylo tělo ráno připraveno a Titanátory měly PJH (power jak hajzl).
Slibná předpověď počasí potvrdila, že kdyby v celé Evropě pralo Slunce bez jediného mráčku, tak ten nanicovatý kus šutru si prostě bude hrát svoji vlastní hru. A hrál. Opět mlha, snížek však padal o něco intenzivněji. I druhý den úspěšně všichni dokončili slalom, takže kliklidný 307 snad už nevnímal, že dále přičítá body na prvním místě, ovšem KŠ vyrovnal Suna na druhém místě, tudíž stačilo v neděli být opatrný, neuklouznout ráno v lyžárně a neudělat si nic se zády. Pak by i při výpadku jediný bod za start znamenal druhé místo absolutně. Kliklidnější byl i RGMS, neboť svým dojetím a získanými body již RŽ ztratil možnost jej v nedělním závodě dostihnout, a to i v případě, že by vyhrál a RGMS nedojel.
Na zaslouženém obědě po náročném závodě se nic zajímavého neodehrálo, jen RGMS má další historku a o jeden kus spodního prádla méně. Tímto děkuji vysokotlakému splachovacímu zařízení. Po obědě byl RGMS unaven, tak si zdřímnul, KŠ s 307 dopili jehličí, vzali si do kapes hořčinky a vyrazili na Kurzovní a Ovčárnu. Bylo jasné, že se nevrátí v dobré kondici, tak nezbylo, než se na to připravit. RGMS namíchal tzv. speciál a za pomoci temných mračen začal zdolávat těžký úkol. Nutno dodat, že během tohoto pokusu se párkrát hrdlo zaneřádilo od všudypřítomné nečistoty. Proto po zlikvidování speciálu bylo nezbytné nějak ústa dezinfikovat, k čemuž posloužila lahev hruškovice. Bohužel každá lahev má své dno. Jakoby to bylo domluvené, dno se objevilo přesně při příchodu 307 a KŠ. Odhad byl správný, náladička byla vynikající, takže jsme si pěkně notovali. A protože už ani v kastlech nic nebylo, šli jsme vyzkoušet tzv. Lišácký speciál, po kterém je druhý den těžkou lyže nazout. Ručně trhané borůvky naložené v rumu a zalité rumem byla moc veliká dobrůtka, že nám ani nevadilo, že byla zadarmo. Byli jsme totiž pozvání Figiho dcerou Renátou. Po šesti kolech jsme letmo sečetli, že by to asi stačilo, neboť je druhý den závod, a tak jsme šli odpočívat.
Pořadatelům se zřejmě nakupily stížnosti, takže buldozery již prohrnuly cestu smetištěm a tak jsme se mohli poměrně bez stresu nasnídat. Přes slibované azuro nás samozřejmě opět přivítala mlha. První kolo by zřejmě vyhovovalo Steviemu Wonderovi, ne tolik nám. RŽ zřejmě zapomněl, že již nemůže své celkové umístění zlepšit, a proto jel jako o život, až dal všem rychtu a to i legendě obřákového oblouku. Druhé kolo bylo na pomazlení, otevřenější, državé a hlavně jsme se opravdu dočkali vyčasení.
Po dojetí následovalo vyhlášení přeboru JM kraje, kde tři ze čtyř prvních míst obsadili závodníci Živěla cupu, vkliklínil se mezi ně jen Klikli. Závěrem lze dodat, že i přes méně kvalitní závod co do obsazení, šlo bodově o závod výborný. RGMS si ve slalomu zajel pro druhý nejlepší výsledek této sezóny a celkově si tak polepšil v bodové listině, v obřím slalomu šlo dokonce o nejlepší výsledek a tudíž o zlepšení bodů. I přes prodělečnost pořadatelů doufáme, že se zde opět příští rok potkáme.
1. | Jiří Fuchs | 93 |
2. | Jan Matyáš | 77 |
3. | Jiří Sochor | 48 |
4. | Petr Jurák | 30 |
5. | Jan Procházka | 25 |
6. | Martin Matyáš | 20 |
7. | Martin Závodný | 17 |
8. | Roman Živěla | 15 |
9. | Martin Hořický | 8 |
10. | Aleš Korbel | 7 |
11. | Pavel Živěla | 3 |
12. | Richard Skřivánek | 2 |
13. | Martin Procházka | 0 |