Mísečky 8.-10.2.2013
Druhý únorový víkend čekalo závodníky Živěla cupu další klání o cenné body do šampionátu. Tentokrát se chystali deklasovat své soupeře na Mísečkách. Ubytováni jsme byli mezi Medvědínem a centrem Špindlu v sestavě RGMS, Sun, KŠ a AM. Původně s náma mohla bydlet náplavová skupina ze spřáteleného oddílu VSK, ale řekli si, že dvě stovky ušetřené za ubytko raději utratí dojížděním z Vrchlabí a zároveň se tak připraví o permicu od majitele penzionu za 400 na den místo 700 a budou to tak mít celkově dražší a ještě dojížděť.
Po příjezdu na místo jsme v rychlosti připravili svá náčiní (lyže) a vyrazili na večeři. Cíl byl jasný již cestou, neboť ve Vrchlabí otevřeli nový minipivovar. A právě v centru Špindlu byla jediná restaurace, která točí pivečko z tohoto minipivovárku. Šlo o restauraci Jelínek. Zřejmě jsme z častých výletů do horských oblastí opálení, neboť na první dobrou na nás číšník začal mluvit anglicky. Po rozuzlení problému s naší státní příslušností nám prozradil, že si myslel, že pocházíme z Portugalska. Již pohled na pouze zahraniční kliklientelu sliboval nadstandardní cenové relace. A ano, letmý průzkum jídelního lístku domněnku potvrdil. Ale Henrych je Henrych, ta parádní hořčinka na jazyku za to přece stojí. Tak jsme ochutnali jak jedenáctku, tak třináctku, a to několikrát. K tomu parádní steak a na slehnutí rundička Jégříčků. Žádné povyražení se nekonalo. Někteří členové Živěla cupu totiž chtěli zajet dobré body-ale ne ty naše, ale FIS !!!!! Pochopit šlo snad jedině AMka, který měl za sebou tisíc kilometrů v autě a navíc teď ho čekali dva vítězné slalomy, kterými musel napravit svoje výpadky v předchozích čtyřech závodech. Navíc si uvědomoval i sázku na své celkové druhé místo v ŽC, která je navíc doublem, což znamená, že nyní se mýlil o 11 míst, tj. 22 lahví na jarní zasedání. Proto jsme pod tíhou většinového rozhodnutí odešli bucat.
Ráno jsme díky RGMS, který neumí číst v jízdních řádech a přesto podal stoprocentní čas odjezdu skibusu, čekali půl hodiny v lyžákách, než skibus přijel. Nejdříve jsme si chytře koupili jednu jízdu za 140, abysme si nahoře koupili bodovky na kotvu, čímž bysme takzvaně vydrbali se systémem. Plní hřejivého pocitu, jak jsme ušetřili, jsme vyrazili na Medvědín. Zde bylo naše prohřátí rychle ochlazeno zjištěním, že bodové jízdenky jsou již zrušeny, neexistují a tudíž jsme si stejně museli koupit drahou celodenní permanentku. Chuť jsme si šli spravit se Suníkem na snídani za "ušetřené" peníze. Dali jsme si tři míchaná vejce za 80, kávičku za 60 a zákuseček s výhledem na nasvícené vrcholky Krkonoš, joj, to byla nádhera. Celkový dojem nám zkazilo jen dlouhé čekání na vejce, obzvláště pak herec Michal Suchánek, který dostal vejce jako první, přestože přišel patnáct minut po nás. Holt hujerovství dosáhlo i na hory. Navíc Suchoš celou dobu dělal, že něco píše do telefonu, přitom měl zaplý diktafon a nahrával historky RGMS, takže tak za měsíc si je můžete prožít v jeho podání v televizi.
Díky této nehorázné vaječné krádeži jsme prohlídku měli opět bokem. Jako první se pustil do boje o body AM, jehož excelentní výkon můžete vidět v sekci Video. Že video končí na hraně maličkého (maličkááááá) hangu, není náhoda. I po delším čekání se totiž z pod něj už AM nevynořil. Rychle jsme pochopili, že je čas nastartovat kombajny, neboť začíná období bodové skliklizně. Zbývající tři závodníci ŽC se vrhli do tratě jako lvi a vyrovnaným výkonem dojeli v pořadí dle papírových předpokladů. Tentýž výkon zopakovali v druhém kole a tak se KŠ odpoutal od spodních příček bodování, Suník snížil náskok 307, který zatím dominuje průběžnému pořadí a RGMS ještě více odskočil od čtvrtého místa a upevnil své průběžné třetí místo. Navíc, ač je to až druhotná věc, zajel lehce přes 180 FIS bodů, tudíž o čtyřicet méně, než kolik v současné době vlastní.
Po úspěšném rrrrracing dni (promiň AM) jsme vyrazili na ubytko. Někteří se po cestě stavili na Krakeca a výbornou chálku. Závodníci ŽC, jejichž mamutí hmotnost hrubě přesahuje sto kilogramů, se rozhodli pro odpočinek, motivováni skvělým výsledkem rovněž pro přípravu slalomových šelmiček a aktivní přípravu na pondělní zaměstnání v podobě válečné strategie Command and Conquer Generals:Zero hour. Po příchodu ostatních na naši útulnou, ovšem nepříliš dobře prostorově řešenou půdičku většina popadala do vodorovných poloh (každý zvlášť) a začalo se hromadně bucat. Jak se na mnohých večírcích stává pravidlem, vzhůru zůstala KroPička a Suník. Toho briskně využil RGMS, otevřel tzv. Tomův kalvádosek a citlivými doušky začali likvidovat 0,7 litrovou lahev. RGMS má s AM takovou srandovní hru, že spí-li jeden z nich, druhý kamarádsky vezme nejlépe nějaký kopající alkohol, dá mu jej k rypáčku, čímž ho probudí a potom jej nutí ho ihned po probuzení vypít. Moc srandovní hra. A tak AM vystřídal KroPičku a RGMS s bratry lahev vyprázdnili.
Kvalitní PNP (pro neznalce-před napalovací párty-jeden z názvů, který RGMS nevymyslel), jen bylo potřeba nějakým kvalitním jídlem dát základ večerní zábavě. AM s RGMS se vydali do restaurace Zubr za Špindlerovskou. AM si objednal hydrošpíz a RGMS dlouze vybíral. Až narazil na hmotnost steaku 500gramů, navíc nesl příznačný název Mamut. Volba byla jasná. Když AMkovi přinesli hydrošpíz, bylo jasné, že jestli toto je normální špíz, potom Mamut bude kolosální záležitost. A byla. Nejprve si RGMS myslel, že někdo popletl objednávku a místo steaku mu přinesly (ty servírky) bochník chleba. Po bližším prozkoumání bylo jasné, že nikdo nic nespletl. Steak se krájel na menší kousky velikosti půlky houskového knedlíku, v kuse se žvýkal a rovnou polykal. Po doplnění místní přehrady potem z čela RGMS dojedl i dietní grilovanou zeleninku a myslel, že rupne. Jenže povýšený, až škodolibý výraz servírek se slovy- "tak co, stačilo?" způsobil, že RGMS chca nechca musel ukázat, kdo že je tu šéf. Tak poprosil o jídelák, že se tam díval na tu palačinku s malinami a jestli by to nešlo ještě polít čokoládou. Zmrazený výraz obličejů obou servírek byl dostatečnou satisfakcí. Potom palačinky musel hltat, aby to vypadalo, že má hlad. Když dojedl tyto půlhektarové skvosty, zbylé dvě deci čokolády ve zvláštní nádobě rovnou z ní vypil, zapil Zubrem, kávičkou a mohlo se jít, tedy odvalit.
První zastávkou byl Sportbar na náměstí. Nějaký pivečko, nějaký rumíček, válce, prostě vše, co k tomu patří. Navíc na plátně valil pořad All time hits na VH1, takže zněly hity od Take that, byl tam Robbie coby jinoch, Lionel s Hello a na závěr Final countdown. Pak se chtělo RGMS říct větu, kterou pronesl Tom Cruise v Rain manovi v telefonní budce: "Já nevěřím svým zasraným uším !!". Dva, to jest polovina, členové ŽC řeklikli, že zítra závod a můžou sjet dobrý body (opět ne naše, ale FIS!!!!!) a jdou spát. A ne, nebyl to RGMS, který si sjel nejlepší FIS body za posledních deset let a potřeboval by více než kdokoli tento výsledek v neděli potvrdit, aby se mu v příští listině body zlepšili. A kupodivu to nebyl ani AM, kterého v neděli čekal vítězný slalom, aby tak napravil svých předchozích pět výpadků. Takže RGMS hodil menší ešíčko o velikosti Everestu a zůstal ve sportbaru sám. Tam ještě sám popil, dal válce a pak vyrazil za zbytkem ostatních do Silvru. Zde ovšem vládla pomalu nálada, že to vypadá taky na odchod. A tak se RGMS rozhodl naposledy! vykřesat něco z ničeho. Objednal party Čupito o deseti kusech, resp. dvě přikoupil, bylo nás totiž šest. K tomu šest B-52 a vyfasoval bílou parádní kšiltovku Silver rock-welcome to the top. Ostatní v sále měli pouze slaměné klobouky, takže hned bylo vše jasné. Po vdechnutí občerstvení se přešlo na vanilkovou Absolutku. Ovšem v tu chvíli tetroidníhypermegaeško RGMS minulo vrchol Everestu a zmizelo daleko v hlubokém vesmíru, že se háček nad eS dotýkal horizontu událostí v jiné galaxii. AM totiž řekl, že zítra závod a pít to nebude a vylil !!!! to na zem. No do pulhuldur!!!! Takže v Silvru zůstal už jen RGMS s kládou, Kládou a KroPičkou. Ano, z ŽC pouze RGMS. Tudíž po pár Jégříčkách a Absolutkách RGMS veřejně oznámil, že tohle je poslední zápis, nahrání fotek a videí, které lze od něj očekávat. Protože zřejmě všichni zapomněli na smysl a důvod vzniku ŽC, že už nejezdíme se honit (ani si nechat) za FIS body, ale pouze a jen závodit spolu o ŽC body. Proto RGMS dal poslední šanci na Bílou, a jestli tam nebude rychtařina a ultrahydrovečírek, tak hydroeško a konec jakékoli účasti na všech akcích ŽC.
Když zbývající tři přítomní vlivem alkoholu dokonce začali kralovat parketu na, no říkali tomu hudba, nějaký zvuky z hlubokými basovými údery, po asi půl hodině se rozsvítilo a Silver rock zavíral. Vydali jsme se zkratkou, která zahrnovala i poměrně nepříjemný sráz, ze kterého jsme se vlivem nedobré stability zkouleli jako pytle výkalů. Na ubytko jsme došli 4:26, alespoň to byl údaj u fotografie.
Po celých třech hodinách spánku jsme svěží vyrazili na kopec. AM nás dovezl k lanovce, kde zjistil, že parkoviště je již plné, takže nás jen vysadil a vrátil vozidlo zpět k ubytování a došel pěšky. Na lanovce bylo poměrně chladno, neboť RGMS si místo helmy vzal onu vyhranou kšiltovku a Suník si ve spěchu zapomněl rukavice. Jako první opět vyrazil na trať AM a cítíce zlato projel celou trať jako vítr. Ostatní závodníci svými zkušenostmi minuli nebezpečná místa, kde ostatní vypadávali a rovněz úspěšně protnuli cílovou fotobuňku.
Závodníci před druhým kolem poobědvali na Stopě a vyrazili na prohlídku. Ne, že by se RGMS nikdy nestalo, že by prohlídku nestihl, ale tentokrát ji prosral, a to doslova. Naštěstí bystré oči a zkušenosti dokáží prohlídku nahradit. AM do druhého kola vyrazil a jel si pro jisté zlato. Ostatní závodníci se rozcvičovali, jen RGMS, sledující jeho jízdu pobíhal po startu a sháněl kanystr nafty. Bylo totiž opět nutné nastartovat kombajny a začít s bodovou skliklizní vlivem AMkova šestého nedojetí v řadě. I přes tuto znervózňující a motivující informaci se s lesem bran všichni ostatní členové ŽC poprali na výbornou a rozebrali si stupně vítězů opět dle papírových předpokladů. Navíc RGMS opět zajel lepší FIS body a to 191. AM zase nebyl moc smutný, protože jede na Bílou, kde si jede pro jasná dvě vítězství.
Některé naše výkony jsou přidány do sekce video, ty jsou točeny AM a RGMS na mobil. Byla zde sice i Bí ze spřáteleného, odděleně bydlícího oddílu, která točila na kameru, ale její technika natáčení- lyže, sníh, plot, hůlky, kus cizího člověka-sníh, se neukázala příliš efektivní. Ještě zbývá dovysvětlit fotku sněhu s černou čárou-to se KŠ rozhodl od ubytování vyrazit v závodním duchu ze svojí briketovou Fábií a černá čára od uhlí padajícího z výfuku bylo jediným efektem.
Třetí únorový víkend se snad již v hojnějším počtu a v pařící náladě utkáme o další body na Bílé v Beskydech.
1. | Jiří Fuchs | 93 |
2. | Jan Matyáš | 77 |
3. | Jiří Sochor | 48 |
4. | Petr Jurák | 30 |
5. | Jan Procházka | 25 |
6. | Martin Matyáš | 20 |
7. | Martin Závodný | 17 |
8. | Roman Živěla | 15 |
9. | Martin Hořický | 8 |
10. | Aleš Korbel | 7 |
11. | Pavel Živěla | 3 |
12. | Richard Skřivánek | 2 |
13. | Martin Procházka | 0 |