Albrechtice 30.1.-3.2.2013

Protože se zkušení závodníci Živěla cupu nebojí žádných výzev, tak se někteří z nich zúčastnili čtyřdenního závodního maratonu v Albrechticích v Jizerských horách. Složení Živěla cup rrrracing teamu bylo 307, Sun, AM a RGMS. 

Vzhledem k poměrně pozdnímu příjezdu k panu Hujerovi jsme stihli vyrazit na dva rychlé Krakonoše a jedny krvavý záda, které však v místních končinách neznamenají to, na co jsme zvykliklí. Tudíž jsme dostali namíchaný drink, ovšem místo griotky bylo cosi světle červeného a parádně to pokopalo. Proto jsme se rozhodli jít spinkat. Po cestě bylo ještě potřeba přeparkovat cca 200 metrů AMkův vůz, což do značné míry komplikovala přítomnost policistů, kteří číhali, zda někdo podnapilý nebude řídit. Takovéto situace však již zvládáme, takže jsme je přelstili a vozidlo bez problémů přeparkovali. 

Ráno nás potěšilo, neboť po večerních a nočních plakajících mracích nebylo ani stopy. Vyrazili jsme tedy na prohlídku (ano, nejde o překlep, opravdu jsme si prohlédli trať) obřího slalomu. Losování nám bylo nakloněno a tak AM mohl na svoji mužnou hruď hrdě navléct startovní číslo 1. Čistá neposkvrněná (trať) slibovala parádní výsledek. Ještě rychlé foto s jedničkou na prsou a mohutný start. Ać jsme měli několik záznamových zařízení, tato jízda zaznamenána není, neboť kameraman RGMS si jako svoje stanoviště vybral bránu číslo 8, což bylo ovšem o tři brány dále, než kam závodník s pole position na startu dojel. Zřejmě šlo o přemotivování, ale nevadilo to příliš, neboť před námi byla ještě trojitá šance vše změnit a napravit. Ostatní závodníci Živěla cupu se bez větších problémů propletli plotem bran a tak 307 upevnil své vedení v šampionátu, Suník zvýšil náskok před třetím místem a RGMS svým třetím místem postoupil o příčku výše. 

Po cestě ze svahu jsme se zastavili, jako každý den, na náměstí, kde je krásná cukrárnička s téměř domácím prostředím. Zde jsme se odměnili každý dle své chuti šmetrlórkou a kávičkou. S tímto sladkým pohlazením jsme se vydali na ubytování. Zde někteří zvládli namazat a nabrousit své závodní náčiní, někteří jen stihli lyže rozlepit a opřít, neboť již pan Hujer dával na stůl podomácku uvařenou chutnou večeři. Obří slalom, nejlepší v celém bílém kolotoči, jsme si nechtěli zkazit, takže jsme si řeklikli, že jen dva Krakonošky, záda a na kutě. Samotné nás překvapila naše disciplinovanost, když jsme plán překročili pouze o jeden kousek. 

Páteční ráno bylo ještě o něco pěknější než to předchozí, ovšem drobně nás rozhodil ten pocit střízliva, kdy člověk všechno, od zimy až po tlačení lyžáků, vnímá mnohem intenzivněji, než je zvykliklý. Proto už ráno jsme věděli, že další takové ráno už zažít nechceme. 

Ač se mi to píše velmi těžce, i páteční prohlídku tratě jsme stihli. Vzhledem k našim startovním číslům, jsme však vždy stihli kávičku, někteří volnou jízdu, někdo se stihnul protáhnout celkově. Los byl tentokrát o něco horší, takže AM měl i tak slušné číslo 5. RGMS poučen z předchozího dne, zůstal točit o dvě brány výše, kdyby náhodou. No a nakonec to bylo dobře, protože tak mohl natočit AMkův pád po ujetí po vnitřní, v bráně číslo 9. Notoričtí dojížděči (nesouvisí to s Bludným kořínkem) 307, Sun a RGMS vycítili bodovou skliklizeň a tak i přes náročnost tratě dobojovali až do cíle. 307 se tak radoval z doublu, Suník ještě více poskočil soupeřům na druhém místě a RGMS se díky třetímu místu propracoval na průběžné třetí místo. AM byl sice smutný, ale věděl, že má před sebou ještě dva slalomy, které bez problémů vyhraje, takže se s námi rád došel odměnit do oblíbené cukrárničky.

Naše odpolední přemýšlení, kam půjdeme večer, abysme zítra nebyli tak přecitlivělí, rychle ukončil plakát místního kinosálu. Soutěž o poukaz na konzumaci alkoholu za 500 Kč za vítězství v karaoke nás nemohl nechat kliklidnými. Obzvláště když víme, že díky jarnímu zasedání nemůže mít nikdo více natrénováno. Pro jistotu jsme ovšem zkusili pár songů na rozezpívání, karaoke samozřejmě vozíme s sebou stále. Po chutné večeři jsme vyrazili. Na povzbuzení kuráže jsme už při hlasových zkouškách dopili domácí zásoby kadlátek a meruňkovičky a po cestě jsme se zastavili na Krakeca, RGMS na tři rumy. Přesvědčeni o jistém vítězství 307 za svá dvě vítězství objednal dvě šampíčka, RGMS Party Cuba libre, avšak poprosil, zda by se se uváděné množství 0,3 litru Havany mohlo zdvojnásobit. Mohlo. 

Vtrhli jsme na podium jako uragán, RGMS zahajoval soutěž s písní skupiny Olympic Jako za mlada. Do potlesku odvařeného publika skočil AM s písní od Ivana Hlase Táhněte do háje. A než se publikum v tranzu z našich výkonů vzpamatovalo, vřítil se Suník jako uragán s písní od Mistra Káji Lady karneval. Po skončení našeho tria nezůstalo oko suché. Možná že nejen oči, některá děvčata měla problém se odlepit ze svých židlí. Další soutěžící byla jakási místní dívka zalitých tvarů, která se našim výkonům nejen nemohla rovnat, ale působila skoro trapně. Ani neuměla přečíst text, hlas žádný, no hrůza. Skoro bych chtěl říct, že kdyby ji slyšel nějaký český zpěvák, musel by si odplivnout, jenže jak říká Peťásek- Česká republika nemá zpěváky. 

Našim výkonům se nemohlo nic ani přiblížit, proto AM objednal další hydrokybl, protože jsme věděli, že jej zaplatíme z výhry. Jaká byla ovšem studená sprcha, když zazněli výsledky soutěže. Vyhrála TA, co jsme se jí smáli a byla to zmanipulovaná a podplacená soutěž. Druhé a třetí místo jsme již sice brali my, ale naše poukazy na konzumaci alkoholu jsme uprostřed podia před zraky všech ostentativně roztrhali a vyhodili do vzduchu, aby si nemysleli. Znechuceni jsme nedopili ani kybl a šli jsme bucat. Po cestě nás překvapilo náledí. Z fotek se může zdát, že banda opilců nemůže ani chodit a padá na každém kroku, ale protože víme, že nás čeká závod, šlo opravdu jen o náledí. Po příchodu se RGMS jen mrknul na dvě čtvrtky kuřete, které zbyly z večeře a lehce s nimi podráždil pupíček.

A to ráno-nádhera. Žádná zima, nevyspání, únava, prostě nádhera. Na parkovišti pod svahem se RGMS rozhodl, že se mu přece jen bude lépe lyžovat v kompletních lyžákách, tak se s 307 vrátil pro skelety. Nutno přiznat, že bylo štěstí, že příslušníci byli zřejmě na stejné akci, protože to bysme si už ani nezarybařili. S citem a lehkostí postavený slalom, jehož prohlídku jsme nestihli jen asi o dvě hodinky, nás motivoval. Trošku nás jen znervóznělo, když AM po dojetí prvního kola hudroval, že se v trati nacházejí jámy, což bylo nepřijemné, neboť nás dělilo dalších padesát čísel. Když jsem vyrazil na trať, ihned jsem zjistil, že AM se mýlil a pravděpodobně nám lhal. Nepotkal jsem jedinou jámu, zřejmě všechny jámy byly dobře ukryty v Grand kaňonu, kterým jsem projížděl. 

Chtěl jsem se po cestě zeptat rozhodčích, co to je, ovšem ty jsem viděl jen ve chvíli, kdy jsem vyjížděl z kaňonu a nořil se do dalšího. A to normálně ten čas na rozhovor bývá. Situaci také komplikoval místní zemědělec, který v dírce u brány hledal ztracený kombajn. Při snaze se mu vyhnout obrovská odstředivá síla způsobila opuštění tratě. Do cíle tak dorazili pouze 307 a Suník, AMkovi štěstíčko opět nepřálo, ale nevadilo mu to, protože měl před sebou ještě jeden závod, který vyhraje. Slovy sportovních komentátorů 307 slavil hattrick, čímž soupeřům unikl na míle daleko a Suník druhým místem upevnil svoji celkově druhou pozici. Jeli jsme se odměnit do naší cukrárničky na hamísek. Zde se RGMS zeptal místní dívky, kam že se tu chodí a ona říkala že buď do kinosálu, nebo do Edenu, ale pro nás je prý ten Eden. To trošku zacloumalo naší ješitností, že zřejmě vypadáme staří. Proto jsme si řeklikli, že večer uvidí v Edenu, jak za to umíme vzít i v našem věku. Proto byla nutná příprava. 

Když se AM koupal ve vaně, RGMS naproti němu ve stejné mistnosti prováděl vyprazdňování s řídkou konzistencí, ostatní kamarádi k tomu donesli pivka a byl krásný podvečer. Perličkou na závěr bylo, že Suník zapomněl svůj ručník, tak si půjčil AMkův. No a ten se neměl do čeho utřít, tak použil Čurdíkův (vysvětlení dále). Po večeři pana Hujera se RGMS trošku natáhl, aby nabral sílu. Po chvilce se přidal 307 s bolavými zádičky. Suník a AM šli dělat lyže a ve 22:30 už bylo pozdě a beztak by ti mladí tam už nebyli. Takže se těšte na příští sezonu, to uvidíte. Ráno si šel Čurdík čistit zoubky a zapomněvší, jak byl jeho ručník předešlého večera použit, si do něj v kliklidu utřel obličej. Potom při snídani něco stále žmoulal, až vyplivnul chlup. AM se ho snažil uchlácholit, že jde třeba o vlas, ale vzhledem sušení jistých partií nemohlo být pochyb, odkud že tento chloupek pochází.

Nedělní slalom stavěl někdo, kdo soucítil se závodníky a věděl, že jsou po třech dnech unaveni a budou chtít trošku otevřenější trať, proto nebyli vyjímkou zárohy jako Daniel Hurdusnůch, to vše korunováno pětibránou před cílem. AMkovo nasazení bylo příliš veliké a ve snaze být co nejblíže bráně vzal jednu z nich tam, kde by to Frantu Ptáčka ani nezabolelo. To neušlo pozorností traťových komisařů, kteří jej za to diskvalifikovali. RGMS ještě v posledních branách, kdy byl na pokraji sil a dechu, zvládl najet do oblaku cigaretového kouře od rozhodčího, kterého stačil častovat nadávkou a poznámkou-taky někdo hulí kua! 

AM zklamaný nebyl, protože ho čekají slalomy na Mísečkách, které s přehledem vyhraje :)) 

Fotky a snad i všechna videa si můžete prohlédnout ve fotogalerii a v sekci videa. Závodníci se po krátké regeneraci vydají na dva slalomy na Mísečkách, držte nám palce.