Karolinka 3.-5.2.2012

Živěla cup racing team ve složení RŽ, KŠ, Sun a RGMS se zúčastnil závodu ve vesničce Karolinka. Ubytování bylo, jak je na závodech v této oblasti zvykem, v tzv. pizzerii. Zde nás přivítal kamarád, kterého odtud známe, pan Wecker. Ve snaze zkrátit si čekání na vytvoření zalehacího pořádku, jsme vyrazili jen lehce zadriftovat na místo, kde Wondr prorazil pneumatiku. Nebyla to žádná pecička, a proto jsme rychle vyrazili zpět. Po prvním pohledu do jídelního a nápojového lístku nás velmi potěšilo, že ceny se za několik let nezměnily. Rum za 15, Morgan za 25 a každá složka chomejňáku za 20 slibovala velice příjemně strávený večer. Bez delších odkladů jsme vyrazili do hlavního dějiště a to přes nostalgii vzbuzující průchod. Po pozření večeře jsme tam poslali každý dle vkusu a to byl příjemný odrazový můstek pro rundičky absolutky. Při placení potěšil celkový součet 930 korun za 38 panáků a jídlo. O to příjemnější bylo přesunutí o patro níže, do herna-baru, jehož otevírací doba je 20-05. Zde jsou cenové relace stejné, jako v celém zařízení, takže mohla snad jedině potěšit výhra RGMS v automatu, a to sice 570 korun, takže výhra zaplatila více než polovinu útraty. Sobotní závod byl v prvním kole velice příjemný, druhé kolo bylo spíše bojem o život. Těžká trať a veliký mruz způsobili velkou únavu všech závodníků. RŽ se ještě pokusil únavu překonat driftem, který ovšem na stejném místě dopadl jako u předchozího driftujícího a to sice proraženým kolem. U něj to ovšem není nic neobvyklého a tak jsme chtěli jít všichni pokojně spát. Jenomže někteří aktivní, co se snaží dodržovat všechny rady trenéra, si vzpomněli na jeho ranní příkaz během snídaně-venku je zima, pořádně si namažte huby! No tak ač jsme nechtěli, byli jsme tak zaskočeni, že zrovna on nás nabádá k pití, že jsme prostě museli. A tak jsme nenechali bez povšimnutí maličkéé ceny chomejňáckých ingrediencí a hnedle jsme jich tam zepár poslali, což ovšem můžete v mistrném provedení Suníka a RGMS vidět ve videu. Nakonec bylo naprosto nezbytné zkusit ještě krvavý záda. Na chvíli jsme se ještě přesunuli opět do herny-baru, pustili pár parádních hitů, zazpívali Holki a mohli jít s kliklidným svědomím spinkat. Nedělní závod byl zajímavý snad jen tím, že RGMS měl poslední startovní číslo. Své věci si v minus dvaceti nechal odeslat dolů již při čísle 60, protože Tygr tvrdila, že na jeho 104 čekat nebude. Nakonec jeho věci poslala po prcině a sama tam byla až do čísla 90. To už i RGMS byla lehká zima. V tu chvíli byl na dvacet minut start stop kvůli srážce závodníka s turoškou  a to bylo již nepřijemné. A jako bonus, měl závodník s číslem 101 opakovaný start. Jenže opakované starty musí proběhnout do startu posledního závodníka, takže další čtvrt hodina v mruzu. Hybrid byl ovšem dobrým společníkem, přinesl lyže až na start, očistil boty a morálně podpořil. V okamžik startu ovšem jeho mohutné prokřehlé tělo vypovědělo činnost a stuhlé obrovské megacepsy nezafungovaly a tak celé hodinové martirium v zimě skončilo v třetí bráně k všeobecnému pobavení startéra. Pak už následoval odjezd do Brníčka a těšení se na další víkend, tentokrát na Mísečkách.